Konečně jsme se opět dočkali prázdnin a mohli vyrazit na naše další cestování. Tentokrát naše kroky vedly na úplný sever Austrálie, kde se nachází národní parky, ležící v tropickém pralese plné nádherných vodopádů a krokodýlů. Vzhledem k tomu, že by bylo náročné procestovat tuto oblast sami (hlavně kvůli nutnosti 4WD), rozhodli jsme se pro 5-ti denní výlet se skupinkou dalších lidí. Ve středu 1.10.2008 jsme natěšeni a plni očekávání odletěli do města Darwin, které je hlavním městem státu Northern Territory (Severní Teritorium), nejméně osídleným státem Austrálie. Darwin se nachází v tropickém pásu a hned po vystoupení z letadla jsme se o tom patřičně přesvědčili. Horký a těžký vzduch nás doslova omráčil. Teploty se tu totiž pohybují průměrně okolo 35 stupňů a v noci bohužel není o moc chladněji. My jsme navštívili Darwin zrovna v rozmezí dvou období. Nyní končí období sucha a začíná období dešťů. Jen pro zajímavost - rozdíl výšky hladiny odlivu a přílivu je tu až 8 m, takže tu nemají moc pěkné pobřeží (v moři se stejně ale nikdo nekoupe, protože jsou tu smrtelně jedovaté medúzy).
Jinak ale Darwin patří mezi jedno z nejmodernějších měst v AUS, a to hlavně proto, že v roce 1942 se stalo cílem japonských bombardérů (stejná letka co zaútočila na Pearl Harbour) a v roce 1974 byl zasažen cyklonem Tracy, který zničil okolo 70% všech budov. Díky tomu je tu dnes vše nové a hezky zelené. Kromě těžebního průmyslu totiž Darwin žije hlavně turismem, jelikož tvoří bránu do nejnavštěvovanějšího národního parku Kakadu. Jedinou nepříjemností města jsou však zdejší domorodí Aboriginci, kteří tak trochu kazí idylku nádherného prostředí.
První odpoledne jsme strávili poznávací procházkou po místní promenádě a hned druhý den brzy ráno nás čekal náš zajednaný 5-ti denní výlet. Vše začalo ale trošku napětím, zda nás vůbec někdo vyzvedne. Bylo nám řečeno, ať čekáme v 5:50 před ubytováním, kupodivu jsme tam byli přesně, ale až do půl sedmé se nic nedělo. Když konečně dorazil náš průvodce, řidič a kuchař v jednom a vyzvedl nás, uklidnili jsme se :o) Vyzvedl nás takovým něco jako autobuskem, ale připomínalo nám to Avii se sedačkami vzadu. Bylo to auto 4WD, takže jsme mohli drandit i ty nezpevněné cesty, na které jsme se moc těšili :o)
Když nás všechny posbíral, konečný počet našich spolucestujících se ustálil na šestnácti. Naše složení bylo mezinárodní – Němci, Švýcaři, Australani, Angličani a taky ještě my :o) Byli jsme rádi, že jsme se hezky sešli všichni mladí, takže jsme si mohli užívat i hlasité hudby…První naše kilometry vedly do národního parku Litchfield, který je vzdálený asi hodinu a půl od Darwinu. První zastávku jsme si udělali u místních termitišť, které byly ohromné a staré několik desítek let. Naším dalším cílem však byly úžasné Florence Falls. Nejprve jsme je viděly zeshora, dělilo nás od nich 135 schodů, ale po sejití dolů, nám nabídly i naše první koupání pod vodopády :o) Voda byla příjemně teplá a krásně průzračná. Po příjemném osvěžení jsme však zamířili na další koupání, tentokrát na místo zvané Buley Rockhole. Byly to v podstatě díry do země, ze kterých vyvěrala voda a spojovala se do postupných vodopádů. Některé díry byly dokonce tak hluboké, že se do nich dalo i skákat, což si Péťa neodpustil :o)
Pozdní část odpoledne, jsme pak strávili projížďkou po řece Mary River, která je plná krokodýlů. Měli jsme možnost pozorovat nejen krokodýli, ale i různé druhy ptáků, wallabies (něco jako malí klokani) nebo třeba typicky australskou floru. Co nás překvapilo, tak v řece žijí 2 druhy krokodýlů. Většinou totiž nežijí společně. Jedni jsou tzv. fresh water – kteří jsou hodní a neútočí na lidi a žijí jen ve sladkých vodách a ti druzí jsou tzv. salty water – ti jsou pro změnu nebezpeční a útočí na lidi, někdy útočí i na fresh krokodýli. Je zajímavé, že dokáží žít jak ve sladké, tak i slané vodě…Večer jsme se pak přesunuli do rozsáhlého národního parku Kakadu.
Foto: http://picasaweb.google.cz/peta.jana/TopEndAUS_LitchfieldNationalPark
Druhý den jsme toho měli hodně před sebou, tak jsme vstávali opět okolo páté. Spali jsme v takových průdušných stanech. V noci je tam pořád hrozné teplo, takže stany měly stěny jen z takových jemných sítí, aby mohl cirkulovat vzduch, což bylo příjemné :o)
Jinak jen pro představu, národní park Kakadu má celkově rozlohu okolo 6000 km2 (je velký asi jako celé Švýcarsko) a přírodu tvoří dva rozdílné světy – jednak jsou to ploché roviny s lagunami a vodními toky, ale také jsou zde holé a strmé pískovcové stěny, znázorňující Aboriginskou kulturu. Stěny jsou plné skalních maleb, z nichž nejstarší pochází ze starší doby kamenné…
Po rychlé snídani a balení jsme vyrazili směrem k Baramundi Falls. Úžasné místo. Krátkou pralesní procházkou jsme se dostali k nádherné laguně, nad kterou se tyčil sice malý, ale vysoký vodopád. Nejdříve jsme vyzkoušeli vodu pod vodopádem a poté jsme si udělali znovu procházku a vyšplhali na vrchol vodopádu. Tam se nacházely takové malé tůňky, ve kterých se taky dalo koupat. Místy to vypadalo jako malé lázně, voda byla teploučká, sluníčko pálilo a tak jsme jen tak seděli a relaxovali ve vodě. Kluci se ale neochudili ani o pořádný adrenalin. Nad vodou byla velká členitá skála, která úplně lákala ke skokům. Bylo to ale bezpečné, voda byla opravdu hluboká. Některá místa ve vodě nabízela i různé průplavy a podvodní jeskyňky, což se hlavně Péťovi moc líbilo :o)
Po hezky stráveném dopoledni jsme si pak dali takový malý piknik a pomalu pokračovali v naší cestě za poznáním. Tentokrát jsme měli namířeno do místa zvaného Ubirr. Jedná se o ohromné skalní útvary, které jsou proslulé hlavně aboriginskými kresbami starými několik set let. Mimochodem v těchto skalách se natáčel film Krokodýl Dundee… Obdivováním nádherné přírody a skalních kreseb jsme se pomalu dočkali i krásného západu sluníčka. Jak to tak v Austrálii bývá, tak se západem slunce tu den končí, takže jsme se odebrali do našeho tábořiště a vrhli se na vaření večeře. Ten večer byla opravdu australská. Podávaly se klokaní steaky, něco jako bramborový salát, těstovinový salát a také klobásky :o)
Na třetí den jsme se opravdu těšili. Čekalo nás totiž opravdové dobrodružství v podobě jízdy 4WD. Neboli jízda po nezpevněné silnici určené pouze pro auta s pohonem čtyř kol. Hned ráno jsme se vydali směrem k dalším vodopádům nazvaným Twin Falls. Normální cesta do tohoto místa nevede, takže jsme zažili cestu plnou hupů, skoků, ostrých zatáček, přejezdů přes řeku a to vše umocněné hlasitou muzikou :o) Abychom se dostali k samotným vodopádům, museli jsme se nechat převézt lodičkou po řece, a pak ještě dojít kousek pěšky. Když jsme však dorazili do cíle, vodopády byly vyschlé. Vzhledem k dlouhému období sucha se to prý dalo čekat, takže jsme jen spekulovali ,jak to musí být úžasné vidět je po období dešťů.
Našim dalším cílem pak byly nejznámější vodopády Jim Jim Falls. Cesta k nim byla stejně zábavná jako předtím. Abychom si ještě umocnili nezapomenutelný zážitek z jízdy 4WD, tak jsme si sedli dopředu do kabiny k našemu průvodci. Mohli jsme si aspoň vše hezky zdokumentovat a psychicky se připravit na velké hupy před námi :o))
Bohužel ale i tyhle vodopády již byly bez vody. Ale moc to nevadilo, aspoň jsme se vykoupali :o) Poté jsme se už vydali cestou k našemu tábořišti. Dnes bylo ale vše jinak. Žádné stany, žádná kuchyň…když jsme dojeli na místo, byla to jen taková pustá louka s ohništěm uprostřed. Ještě než zapadlo sluníčko, vylezli jsme si na vrchol místního vodopádu, kde se nacházela nádherná jezírka s výhledem do krajiny. Ani tady jsme se neochudili o příjemné smočení a osvěžení. Poté jsme si opět počkali na západ slunce a už skoro po tmě šlapali zpátky do tábořiště. Tentokrát jsme měli opravdu večer v přírodě. Vařili jsme večeři na ohni (dělali jsme boloňské špagety). Mimochodem všichni hned poznali, že Péťa je skaut :o) chopil se ohně a už to bylo. Večer jsme pak spali v takových jakoby síťových tunelech. Každý měl jeden pro sebe. Měli jsme vlastně jen spacák a síťku přes sebe, takže jsme mohli pozorovat nádherné hvězdy nad námi a ráno nás probudili teplé sluneční paprsky…Tento den jsme se také rozloučili s částí naší skupiny, kteří měli výlet pouze na 3 dny. Na další zážitky už nás pak bylo jen 9.
Další den, jsme měli pohodové ráno. Žádný spěch, všechno v klídku a pravá australská snídaně bacon & eggs (slanina s vajíčkem a toustem) přímo z ohně. V našem tábořišti jsme zůstali skoro celé dopoledne, kousek opodál bylo krásné jezírko pod vodopádem, kam jsme se zašli vykoupat. Poté jsme se však vydali pro nás na nejkrásnější místo – Edith Falls. Po vyšlapání docela velkého kopce, sežehnuti ostrými slunečními paprsky bez jediného kousku stínu, jsme se ocitli na nádherném místě jako vystřiženém z obrázku. Byl tam konečně mohutný vodopád, pod ním teplé, ale osvěžující jezírko rozdělené ohromnými kameny na několik dalších menších lagunek. Na tomhle kouzelném místě jsme zůstali poměrně dlouho. Celou dobu jsme byli ve vodě, ale i přesto se Péťa snažil zachytit neskutečné přírodní krásy tohoto místa. Když byl čas oběda, sešli jsme kopec a udělali si australské barbeccue. Měli jsme naši oblíbenou tortilu s kuřecím masem a zeleninou. Po obídku jsme se pro změnu přesunuli ke spodnímu jezeru pod Edith Falls. Tam jsme strávili druhou část odpoledne. Dokonce tam prý při šnorchlování naše němka viděla i vodní želvu :o)
Když jsme se utábořili, tentokrát opět ve stanech, čekal nás poslední společný večer. Strávili jsme ho hraním her a předáváním si dalších zkušeností a poznatků z cestování…
Poslední den nás čekal výlet do Katherine Gorge, což je soustava 13-ti skalních, na sebe navazujících roklin, jimiž protéká řeka, pro změnu opět plná krokodýlů (ale těch neškodných :o)) Nejdříve jsme vyšli na vrchol soutěsky a kochali se pohledem dolů a poté jsme si půjčili kanoe a vydali se po proudu řeky. Po pravdě byl to zpočátku divný pocit vědět, že někde pod námi jsou opravdu krokodýli. Na březích byly místy cedule, že se nesmí vystupovat z lodi a narušovat krokodýlí teritorium…tak to člověku taky nepřidalo…ale pak tam byla i místa, kde se dalo koupat, čehož jsme samozřejmě využili. Udělali jsme si procházku a poté pěkně pádlovali zpět. Když jsme se vrátili, odjeli jsme do našeho tábořiště, kde pro nás náš průvodce měl přichystaný oběd. Poté už nás čekala jen dlouhá čtyřhodinová cesta zpět do Darwinu. Cestou jsme udělali pár zastávek a těsně před Darwinem jsme se ještě podívali do malé aboriginské galerie plné krásných maleb, tašek, rohů, ale také zde měli hady a ještěry. Mimochodem toho ještěra, který nás tenkrát v Sydney vystrašil si tentokrát Péťa vzal i do ruky, takže už se nebojíme :o))
Po skončení našeho pěti-denního top end safari nás čekaly ještě 4 dny v Darwinu. První den jsme bohužel strávili tím, že jsme museli najít pojišťovnu, protože Janičce den na to mělo vypršet zdravotní pojištění, takže jsme museli zaplatit další. Pobočka byla ve velkém nákupním centru, kde jsme nakonec strávili celý den. Zašli jsme si na obídek, na zmrzlinku a taky trochu po nákupech, na které v Sydney není moc čas…Večer jsme pak byli domluvení, že ještě zajdeme na společnou večeři s naším průvodcem a jedním skvělým klukem z Německa, kteří jako jediní zůstávali ve městě. Večer se opravdu vydařil, po jídle jsme hráli karty, povídali, pili, tančili, zašli do nočního klubu a skončili jsme okolo páté ráno…
Po prospaném dopoledni, jsme přemýšleli, co podnikneme. Vzhledem k tomu, že bylo opět hrozné vedro, rozhodli jsme se jet vykoupat do místního jezera zvaného Lake Alexander. Jenom nás překvapilo, že tam skoro nikdo nebyl. Voda byla hrozně teplá, takže jsme si pak stejně museli dát studenou sprchu :o) Poté jsme si udělali procházku po pobřeží. Pláž byla plná malých mušliček a opět jsme tam byli skoro sami. Počkali jsme si proto i na západ sluníčka do moře…
Náš předposlední den jsme nechtěli promrhat, a proto jsme se hned ráno vydali podívat do místního přístaviště. Nebylo moc velké, ale zato plné luxusních hotelů. Jen jsme nepochopili, proč tam lidé tráví dovolenou, když se stejně nemohou kopat v moři?? Naše dlouhá procházka nás nakonec zavedla až do místních botanických zahrad. Je sice o mnoho menší než ta v Sydney, ale bylo zde mnoho krásných kytiček. Z části tu byl dokonce i prales. V podvečer jsme se zašli podívat na místní trh, který se koná jen ve čt a neděli. Je to trh asi hlavně pro turisty. Vedl podél pláže, bylo zde spousty stánků s aboriginskými malbami, suvenýry, oblečením, ale z poloviny to bylo vše jen jídlo. Lidí tam ale bylo hodně. Péťa si také poprvé v životě zkusil bičovat. Chlápek tam ukazoval svoje umění s bičem a dobrovolníci si to mohli vyzkoušet. Péťa byl výborný, sám mistr ho chválil, že napoprvé je to super!
Poslední den byl spíš o takovém dlouhém čekání na odlet. Bohužel náš let byl ale až v půl druhé ráno. Přes den jsme se opět procházeli centrem města, podívali se do čínského chrámu, chladili se v obchodním centru a ukrajovali čas odpočinkem na trávě v parku. Večer jsme si zašli na pizzu, vyzvedli batohy a odebrali se na letiště. Tam jsme čekali asi od půl desáté. Let jsme bohužel neměli přímý, takže jsme ráno v šest přestupovali v Brisbane a do Sydney jsme se dostali až ráno okolo půl desáté, takže všichni určitě víte, co jsme pak dělali celou sobotu :o))
Foto: http://picasaweb.google.cz/peta.jana/TopEndAUS_Darwin
Tohle cestování bylo zatím naše nejdelší. Rozhodnutí o společném cestování se skupinou lidí hodnotíme zpětně jako nejlepší. Sami bychom v této části nemohli vidět tolik krásných míst a hlavně bychom si museli půjčit 4WD auto, které by náš vyšlo pěkně draho. Celkově byl celý výlet moc povedený, dozvěděli jsme se spoustu informací, poznali nové lidi a hlavně poodkryli další nepoznanou část Austrálie. Nevěděli jsme přesně co od těchto národních parků čekat, ale nakonec, to dokonce předčilo i všechna naše očekávání. Ale bohužel jako vždy, to opět rychle uteklo a teď nás čeká zase jen ta škola a práce…
1 komentář:
Ahoj decka, :))
tenhle vas posledni vylet zni naprosto skvele. Hned bychom jeli s vami:) Tesime se na dalsi zpravy z cest!
Natalka a Michal
Okomentovat