Zní to zvláštně, ale opravdu jsme strávili v Austrálii víkend na lyžích. Bylo to neočekávané, ale super. Díky tomu, že děti odletěli na víkend do Melbourne k babičce, nabídl nám Nick (náš australský tatík) ve čtvrtek večer, jestli s ním nechceme jet v pátek na lyže. Jediný problém prý je, že bychom se tam museli nějak dostat…To ale naštěstí pro nás problém nebyl. Když jsme v pátek ráno posadili děti do letadla, využili jsme autopůjčovny přímo na letišti a odjížděli dvěma auty :o)) Tentokrát jsme se svezli malinkou ale hezkou Toyotou Yaris.
Po rychlém balení jsme v pátek odpoledne konečně vyrazili směrem Snowy Mountains, které jsou situované jižně od Sydney a jejich nejvyšší hora Mt. Kosciuzsko měří 2228 m (mimochodem australané název neumí pořádně vyslovit :o)!
Po rychlém balení jsme v pátek odpoledne konečně vyrazili směrem Snowy Mountains, které jsou situované jižně od Sydney a jejich nejvyšší hora Mt. Kosciuzsko měří 2228 m (mimochodem australané název neumí pořádně vyslovit :o)!
Původně nám cesta měla trvat okolo 6-ti hodin, ale bohužel se nám protáhla kvůli nepřízni počasí až na 8 hodin. Když jsme dojeli k hranicím národního parku Mt. Kosciuzsko, konečně jsme začali věřit, že tam bude sníh. Večer docela sněžilo a na silnici už byla taková ujetá vrstvička mokrého sněhu. Pro nás rodáky z Krkonoš a zkušené řidiče to nebyl problém, ale bohužel jsme nevěřili letním pneumatikám…no kdo by věřil! V okénku při vjezdu do parku jsme se proto zeptali pána, jak silnice vypadá dále. Moc nás nepotěšil, protože nám bez řetězů nedoporučil pokračovat… Takže jsme se rozhodli neriskovat a nezkoušet své zimní dovednosti a pěkně jsme to otočili zpátky směrem do první vesničky, kde je půjčovna řetězů a dalšího zimního vybavení. Naštěstí pro nás byla otevřena 24 hodin denně, takže i v 11 večer nás obsloužili a mohli jsme v klidu pokračovat v cestě.
Péťa sice poprvé, ale během chvilky úspěšně nasadil řetězy a už jsme si to frčeli :o)) Trpělivý Nick po asi deseti telefonátech kde jsme, na nás čekal před jedním hotelem, kde jsme ho nabrali a společně odjeli do našeho ubytování.
Byl to velký dům, spíš něco jako pension s několika pokoji. My jsme dostali svůj pokoj i s koupelnou v přízemí. Hned vedle jsme měli dokonce i saunu, ale tu jsme nevyužili, protože bychom se už asi po celém dnu na lyžích druhý den nehnuli…tak jsme nechtěli riskovat :o)Ještě v pátek večer nám Nick vše ukázal, okolí, restaurace, bary a dali jsme i panáčka na přivítanou :o)) Hned v sobotu ráno jsme se ale celí natěšení vrhli do půjčovny lyží. Co nejrychleji vše vyzkoušeli a hurá na sjezdovku :o)
Thredbo patří mezi jedno z nejlepších zimních středisek v Austrálii (teda moc jich tu nemají). Sjezdovek tam bylo spousta, jen si vybrat tu pravou. My jsme ale v sobotu zůstali věrni té největší s čtyřsedačkou. Dala se sjíždět několika způsoby a různými oklikami, takže jsme si dali modrou, červenou a jednou dokonce i černou…ale ta byla drsná. Teda pro zkušeného lyžaře jako je Péťa to byla hračka, ale Janička tak nějak pořád jen vyrovnávala...
Celý den jsme měli nádherné slunečné počasí, což nás moc potěšilo. Sjezdovky byly výborně upravené, tak jsme si to moc užili :o) To bychom ale nebyli my, abychom tam nezůstali až do poslední jízdy lanovkou…
Po celodenním lyžování však následoval jen krátký odpočinek a poté jsme vyrazili za Nickem do restaurace a setkali se i s několika jeho přáteli. Abychom se alespoň trošku odvděčili, pozvali jsme ho na několik drinků a okolo půlnoci jsme celí zmožení a unavení padli.
V neděli ráno jsme ale opět brzy vstávali, dali rychlou snídani a okamžitě vyjeli lanovkou na vrchol. Bylo ještě krásnější počasí než v sobotu, tak jsme nechtěli promeškat ani minutu…Byl nádherný výhled na všechny strany a dokonce nahoře ani tak moc nefoukalo…
Okolo poledne jsme si dali sraz s Nickem a zalyžovali si společně. Ukázal nám ještě další sjezdovky, které byly na druhé straně.
Bohužel kvůli dlouhé cestě zpátky do Sydney jsme lyžovali jen asi do půl druhé. Pak jsme rychle zabalili a vyrazili směr „domů“. Tentokrát jsme měli už cestu bez problémů a trvala nám přesně 6 hodin.
Víkend to byl nádherný a jsme moc rádi, že jsme měli možnost vyzkoušet i australské sjezdovky. Je to samozřejmě jiné než u nás, ale sníh je všude stejně mokrý :o))
Bohužel kvůli dlouhé cestě zpátky do Sydney jsme lyžovali jen asi do půl druhé. Pak jsme rychle zabalili a vyrazili směr „domů“. Tentokrát jsme měli už cestu bez problémů a trvala nám přesně 6 hodin.
Víkend to byl nádherný a jsme moc rádi, že jsme měli možnost vyzkoušet i australské sjezdovky. Je to samozřejmě jiné než u nás, ale sníh je všude stejně mokrý :o))
Žádné komentáře:
Okomentovat