Naše další cesta za poznáním vedla na největší písečný ostrov na světě zvaný Fraser Island. Leží v tichém oceánu podél východního pobřeží státu Queensland v Austrálii. Na délku má přibližně 120 kilometrů a šířka je v rozmezí 5-ti až 25-ti kilometrů a patří mezi nejkrásnější místa Austrálie. Ostrov je zajímavý především svou rozmanitostí. Je zde plno nádherných pláží, sladkovodních jezer, pralesy a vše krásně dokreslují písečné duny. Jedinou nevýhodou je, že v oceánu, který ostrov oplývá se nesmí koupat, vzhledem k přítomným žralokům.
Pro zpestření našeho cestování jsme se rozhodli poznat tento ostrov prostřednictvím 3-denního výletu spojeným s dobrodružstvím v podobě jízdy terénním autobusem a spaním v přírodě.
Naše přivítání na ostrově však nebylo moc příjemné, jelikož hned při první zastávce u jezera, když jsme se šli převlékat do plavek, nás vystrašil had, plazící se nám přes cestu. Mamka na něj skoro šlápla...Po chvíli strachu a nedovolání se pomoci, jsme čekali, až se had pomalu odplazí na druhou stranu cesty a hooodně opatrně jsme ho obešli a utíkali pryč. Nakonec nám průvodce sdělil, že nebyl jedovatý, byl to znovu ten náš škrtič, se kterým jsme už jednu zkušenost měli...bohužel. Nakonec z hada byla "atrakce" a byl nám představen jako neškodný...no ale pocity teda popravdě nic moc!
Poté jsme si udělali malou zastávku u písečných kopečků, kde jsme mohli vidět několika barevný písek, který se na ostrově nachází. Byl zbarvený do žluta, běla, červena, krémova a vypadalo to jako malé písečné pohoří. Naším dalším cílem bylo naše ubytování na příští 2 dny. Byl to takový ostrovní rezort, kde jsme měli připravené naše komfortní stany, kuchyň s jídelnou, sprchy, no prostě vše co jsme potřebovali. Po krátkém zabydlení a obědu, jsme se vydali podívat na vrak lodi Maheno. Loď zde ztroskotala již v roce 1935 a od té doby se stala součástí ostrova a je jednou z obdivovaných "atrakcí".
Druhý den, jsme začali trochu divokou jízdou po pláži. Vzhledem k tomu, že byl přes noc příliv a byly poměrně velké vlny, voda zaplavovala skoro celou pláž, proto jsme měli trochu problém všude projet. Náš průvodce se ale zdál být zkušený řidič a tak jsme si to frčeli podél pobřeží. Kličkovali jsme mezi vlnami, naplavenými kládami z moře a protijedoucími auty...no taky zážitek :o)
Když jsme konečně dorazili na místo, otevřel se nám nádherný pohled na sladko-slané jezero zvané Wathumba. Bílý písek, čisťoučká modrá voda...přesně tak, jak jsme si to představovali. Dalším milým překvapením byla trošku větší "ještěrka", která na nás koukala hned po vystoupení z busu. Pak se trochu zalekla, vyšplhala na strom, ale aspoň pěkně pózovala :o) Na tomhle krásném místě jsme strávili celé dopoledne. Koupali jsme se, relaxovali a taťka dokonce při šnorchlování viděl velkou vodní želvu...
Po odpočinku jsme pro změnu pokračovali k dalšímu jezeru, ale tentokrát mělo takovou nepříliš lákavou barvu - voda byla úplně černá, ale prý má léčivé účinky :o)
Dalším místem, kam jsme se moc těšili byly tzv. Champagne pools. Jedná se vpodstatě o bazénky, kam se vlévají mořské vlny a voda příjemně perlí jako šampaňské. Když člověk ležel ve vodě a počkal si na vlnu, byl to opravdový pocit jako koupat se v šampaňském :o)
Naší poslední dnešní zastávkou byla vyhlídka nad pláží, ze které byl krásný pohled na moře a ostrov. Na zpáteční cestě do resortu jsme si však ještě nasbírali "večeři". Byla to taková chuťovka v podobě mušlí, které jsme si vydloupali přímo z písku. Mušle byly ještě zavřené, ale po uvaření a ochucení je někteří i snědli :o)
Ještě takové další překvapení na nás čekalo v kempu, poznáte co je zajímavé na obrázku, kde si Péťa jen tak sedí?
Poslední den jsme před sebou měli procházku v písečných dunách. 1,5 km dlouhá, horoucí procházka na úmorném slunci však končila příjemnou odměnou v podobě koupání v jezeře zvaným Lake Wabby. Zpáteční cestu k autobusu jsme absolvovali stinným pralesem...
Naší poslední zastávkou před zpáteční plavbou na pevninu bylo další jezero s příjemným koupáním. Tentokrát měla voda barvu připomínající pivo a vykoupáním v tomto jezeře jsme prý omládli nejméně o 10 let. Vzhledově jsme však nic nezaznamenali, tak třeba to bylo myšleno že by duševně? Možná...takže jsou z nás zase děti :o))))
Po návratu z třídenního výletu jsme strávili další 2 dny v přístavním městečku Hervey Bay. První den jsme měli zajednáno šnorchlování, ale vzhledem k tomu, že moře bylo zakalené a nebylo by nic vidět, strávili jsme den příjemným koupáním na nedalekém ostrově.
Poslední den před naším přesunem na jih Aus jsme si zpestřili prohlídkou žraločího naučného centra. Jedná se o ojedinělé "muzeum žraloků" na světě, kde se člověk dozví mnoho užitečných informací o těchto nepříliš přítulných rybičkách. Muzeum založil muž, který se živí lovem a výzkumem žraloků. Ani jsme nepředpokládali, že nás to tak zaujme a nakonec jsme v poměrně malém centru strávili skoro celé dopoledne. Největší atrakcí byl však mrazák s největším chyceným, lidožravým žralokem na světě. No opravdu nepříliš příjemná představa tohle potkat v moři...
Večer jsme se pak přesunuli na letiště, ale vzhledem k poruše letadla (kterým jsme měli letět) se nám cesta do Melbourne trochu protáhla. Zpoždění zapříčinilo, že jsme pak již nestihli poslední let do Melbourne, tak nám letecká společnost zajistila noc v luxusním hotelu v Brisbane. Druhý den ráno jsme pak letěli prvním letem do Melbourne.
Večer jsme se pak přesunuli na letiště, ale vzhledem k poruše letadla (kterým jsme měli letět) se nám cesta do Melbourne trochu protáhla. Zpoždění zapříčinilo, že jsme pak již nestihli poslední let do Melbourne, tak nám letecká společnost zajistila noc v luxusním hotelu v Brisbane. Druhý den ráno jsme pak letěli prvním letem do Melbourne.
Žádné komentáře:
Okomentovat