Náš první společný týden, kdy jsme silvestrovskou nocí přivítali Janiny rodiče tady na opačné straně světa, jsme strávili prohlídkou míst, která musí každý kdo byl v Sydney vidět.
Vzhledem k nepříznivým faktorům, jako je časový posun o 10 hodin, dlouhý let, klimatizace v letadle a celková únava po letu, byli rodiče však pár dní nepoužitelní. Když se jim ale udělalo líp, snažili jsme se jim toho tu ukázat co nejvíc.
Naše první kroky vedly jen krátkou podvečerní procházkou do nedalekého Centennial Parku, který tu máme za rohem. Hned druhý den jsme ale samozřejmě jeli k nejznámější turistické podívané, kterou je neuvěřitelná stavba Sydney Opera House. Tentokrát i poprvé pro nás, jsme se byli podívat i uvnitř. Mistrovské dílo dánského architekta Jorna Utzona trvalo postavit celých 16 let a stavba byla provázena velkými problémy. Na nějakou dobu byla dokonce stavba z politických důvodů úplně přerušena a vypadalo to, že nakonec ani dokončena nebude. Naštěstí se tomu tak nestalo a v roce 1973 byla Opera slavnostně otevřena královnou Elizabeth II. Celkové náklady se vyšplhaly přes 100 mil dolarů, i když původní plán počítal jen se sedmi miliony.
Smutným faktem však je, že dánský architekt bohužel své mistrovské dílo nikdy neviděl v plné kráse. V době kdy byla stavba pozastavena odcestoval zpět do své země a již nikdy se sem nevrátil. Jediným štěstím je, že jeho syn je také architekt a v současné době se podílí na renovaci vnitřní části budovy.
Uvnitř Opery je 5 sálů z nichž každý je určen na jiný typ žánru. Největší sál, který má speciální ozvučení pobere okolo 6-ti tisíc návštěvníků a je celý pokrytý speciálním dřevem, které napomáhá rozložit zvuk tak, že z každého místa v sále je slyšet stejně. Jak v řadě první, tak v řadě poslední a herci či zpěváci nemusí používat mikrofon...
Odpoledne, jelikož se začalo trošku kazit počasí, jsme se rozhodli podívat do podmořského aquaria. Je tam k vidění celý vodní svět od malých rybiček, krokodýla až po nebezpečné a zubaté žraloky. Nebo třeba takhle krásně zabarvená chobotnička :o)
Dalším našim cílem byl tzv. Sydney Tower, nebo-li nejvyšší věž v Sydney. Naštěstí pro nás tam mají vysokorychlostní výtah, který nás na vyhlídku vyvezl za necelých 40 s. V případě nouze, je tu však také 1504 schodů...
Z výšky 260 m je krásně vidět celé Sydney jako na dlani. Tady rodiče konečně uznali, že Sydney je opravdu rozlehlé a velké město. Zpočátku jim to tak ani nepřipadalo, pohybovali jsme se pořád v samotném centru, které zas tak velké není. Prošli jsme si nejznámější a nejslavnější ulice, podívali se do nejstaršího nákupního centra v tzv. Qeen Victoria Building, podívali se do slavné Katedrály sv. Marka, prošli si přístav Darling Harbour a také jsme si udělali okruh nadzemním vláčkem, který jezdí nad silnicí pro auta.
Co opravdu nesmělo chybět byla procházka v královské botanické zahradě, kde je spousta různých kytiček, ale především ohromné fikusy, které přesahují výšku kolikrát naší české lípy.
Týden utekl jako voda a byl před námi poslední večer v Sydney před naším odletem za dlouhým cestováním napříč Austrálií, které jsme započali ve městě Brisbane.
Jelikož se nám ale na skok vrátil domů táta od naší rodiny Nick, večer se nám trošku protáhl...
Druhý den ráno jsme brzy vstávali, odjeli směrem na letiště a plni očekávání se těšili na nová dobrodružství, která jsme měli před sebou... :o)
Druhý den ráno jsme brzy vstávali, odjeli směrem na letiště a plni očekávání se těšili na nová dobrodružství, která jsme měli před sebou... :o)
Žádné komentáře:
Okomentovat