sobota 21. února 2009

Brisbane, Gold Coast, Byron Bay

Naše naplánované společné cestování po Austrálii jsme započali ve městě Brisbane, které je vzdálené asi 1000 km od Sydney. Hlavním důvodem proč jsme se tam chtěli podívat byla návštěva mamčiny sestřenice Ivušky a kamarádky Jolany, které v AUS žijí již několik let. Hned na letišti si nás vyzvedla kamarádka Jolča a odvezla nás k Ivušce, kde jsme zůstali první dva dny. Ještě v den příletu jsme si vyzvedli auto, abychom byli mobilní a nezávislí. Tentokrát jsme si dopřáli opravdový komfort v podobě Toyoty Aurion Presary v plné výbavě i s navigací :o)) Takže jsme si řízení vyloženě užívali :o))
Vzhledem k tomu, že počasí nám první den moc nepřálo, museli jsme změnit trochu plány a místo naplánované cesty na Byron Bay (2 hodiny jižně od Brisbane) jsme to v půlce cesty kvůli dešti vzdali a zůstali na místě zvaném Surfers Paradise. Tohle pobřežní městečko je známé především díky krásným pohledům na nekonečnou pláž, která je lemována mrakodrapy. Stejně jako celé pobřeží zvané Gold Coast. Taky zde došlo i na první koupání, i s kapkami deště :o)
Když se počasí trošku umoudřilo, zajeli jsme se podívat do největšího vodního parku zvaného Seaworld. Ohromný vodní svět se vším co k tomu patří. Měli jsme možnost zhlédnout show na vodních lyžích, krmení delfínů, vodní show s delfíny, akvárium se žraloky, tučňáky, ledního medvěda, hady a další všemožné atrakce. Největším zážitkem z celého dne však byl pro taťku a Péťu vyhlídkový let vrtulníkem. Všem se nám ale moc líbili delfíni, kteří se nám předváděli v plné kráse :o)


Druhý den jsme se jeli podívat opět na zvířátka, ale tentokrát na typicky australská - koaly, klokany, emu, papoušky a další australské poklady. Hlavní atrakcí však v téhle přírodní rezervaci byly koaly. Měli jich tu spoustu - koalí školku, koalí domov důchodců, koaly ženy, koaláky chlapy...bylo hezké něco se o těchto krásných a roztomilých plyšáčcích dozvědět. Ale nejen to, největším zážitkem pro nás bylo hlavně to, že jsme si mohli koalku pochovat jako miminko :o) Teda bylo nám řečeno, chovejte se jako strom a držte ji pod zadečkem ať si myslí, že jste strom, ale copak se to dá, když je to tak roztomilé??


Další den jsme byli plni očekávání, protože jsme vlastně nevěděli co nás čeká. Po našem přestěhování k Jolče, kde jsme měli zázemí na nadcházejících pár dnů jsme také měli postaráno i o program. Jako velký cestovatel a znalec nám Jolča dělala průvodce a vzala nás na krásná a nezapomenutelná místa. Za co jí moooc děkujeme :o)
Jedním z nich byl nádherný, vysoký vodopád zvaný Purlingbrook Falls. Byl tak vysoký, že se dokonce dalo i projít za ním. Naivně jsme si mysleli, že nebudeme mokří, ale opak byl pravdou :o)) Poté jsme si sešli až k jezírku pod vodopádem a pak zase šlapali několik set schodů zpátky na vrchol vodopádu, ale opravdu to stálo za to :o)
Jediným nepříjemným zážitkem byl had, kterého jsme cestou potkali. Byl vpodstatě neškodný, omotaný kolem stromu vedle cesty, ale pocit vidět hada v opravdové přírodě jen tak, opravdu nic moc. Nakonec nás Jolča uklidnila, že není jedovatý, ale že je to "jen" škrtič. No nevím kdo byl pak klidný...


Poslední den, který jsme strávili s Jolčou jsme se vydali na již zmiňované Byron Bay. Díky tomu, že se počasí hezky vyjasnilo, měli jsme možnost se podívat na nejvýchodnější místo Austrálie. Nachází se zde maják, který oplývá moře plné delfínů. Měli jsme štěstí a viděli jsme jich celé hejno. Poté jsme sjeli zpátky do centra Byron Bay a vydali se na pláž. Voda byla krásně čistá a teplá a vlny byly také super...takže jsme se vyřádili :o)


Pět dní strávených ve společnosti Ivušky a Jolči bohužel uteklo jako voda, ale ani odjet se nám nechtělo. Jediným lákadlem pro nás byla představa, že nás toho ještě hodně čeká a máme před sebou další nečekaná dobrodružství.
Z Brisbane jsme se vydali autem směrem na sever, do 4 hodiny vzdáleného městečka Hervey Bay, odkud jsme druhý den odjížděli na třídenní tour na Fraser Island.

neděle 15. února 2009

Prohlídka Sydney s rodiči

Náš první společný týden, kdy jsme silvestrovskou nocí přivítali Janiny rodiče tady na opačné straně světa, jsme strávili prohlídkou míst, která musí každý kdo byl v Sydney vidět.
Vzhledem k nepříznivým faktorům, jako je časový posun o 10 hodin, dlouhý let, klimatizace v letadle a celková únava po letu, byli rodiče však pár dní nepoužitelní. Když se jim ale udělalo líp, snažili jsme se jim toho tu ukázat co nejvíc.

Naše první kroky vedly jen krátkou podvečerní procházkou do nedalekého Centennial Parku, který tu máme za rohem. Hned druhý den jsme ale samozřejmě jeli k nejznámější turistické podívané, kterou je neuvěřitelná stavba Sydney Opera House. Tentokrát i poprvé pro nás, jsme se byli podívat i uvnitř. Mistrovské dílo dánského architekta Jorna Utzona trvalo postavit celých 16 let a stavba byla provázena velkými problémy. Na nějakou dobu byla dokonce stavba z politických důvodů úplně přerušena a vypadalo to, že nakonec ani dokončena nebude. Naštěstí se tomu tak nestalo a v roce 1973 byla Opera slavnostně otevřena královnou Elizabeth II. Celkové náklady se vyšplhaly přes 100 mil dolarů, i když původní plán počítal jen se sedmi miliony.
Smutným faktem však je, že dánský architekt bohužel své mistrovské dílo nikdy neviděl v plné kráse. V době kdy byla stavba pozastavena odcestoval zpět do své země a již nikdy se sem nevrátil. Jediným štěstím je, že jeho syn je také architekt a v současné době se podílí na renovaci vnitřní části budovy.

Uvnitř Opery je 5 sálů z nichž každý je určen na jiný typ žánru. Největší sál, který má speciální ozvučení pobere okolo 6-ti tisíc návštěvníků a je celý pokrytý speciálním dřevem, které napomáhá rozložit zvuk tak, že z každého místa v sále je slyšet stejně. Jak v řadě první, tak v řadě poslední a herci či zpěváci nemusí používat mikrofon...

Odpoledne, jelikož se začalo trošku kazit počasí, jsme se rozhodli podívat do podmořského aquaria. Je tam k vidění celý vodní svět od malých rybiček, krokodýla až po nebezpečné a zubaté žraloky. Nebo třeba takhle krásně zabarvená chobotnička :o)


Dalším našim cílem byl tzv. Sydney Tower, nebo-li nejvyšší věž v Sydney. Naštěstí pro nás tam mají vysokorychlostní výtah, který nás na vyhlídku vyvezl za necelých 40 s. V případě nouze, je tu však také 1504 schodů...
Z výšky 260 m je krásně vidět celé Sydney jako na dlani. Tady rodiče konečně uznali, že Sydney je opravdu rozlehlé a velké město. Zpočátku jim to tak ani nepřipadalo, pohybovali jsme se pořád v samotném centru, které zas tak velké není. Prošli jsme si nejznámější a nejslavnější ulice, podívali se do nejstaršího nákupního centra v tzv. Qeen Victoria Building, podívali se do slavné Katedrály sv. Marka, prošli si přístav Darling Harbour a také jsme si udělali okruh nadzemním vláčkem, který jezdí nad silnicí pro auta.
Co opravdu nesmělo chybět byla procházka v královské botanické zahradě, kde je spousta různých kytiček, ale především ohromné fikusy, které přesahují výšku kolikrát naší české lípy.
Týden utekl jako voda a byl před námi poslední večer v Sydney před naším odletem za dlouhým cestováním napříč Austrálií, které jsme započali ve městě Brisbane.
Jelikož se nám ale na skok vrátil domů táta od naší rodiny Nick, večer se nám trošku protáhl...

Druhý den ráno jsme brzy vstávali, odjeli směrem na letiště a plni očekávání se těšili na nová dobrodružství, která jsme měli před sebou... :o)