Omlouváme se, že jsme o sobě nedali dlouhou dobu vědět, ale na cestování nebylo moc času a hlavně jsme také čekali na 3-týdenní prázdniny ve škole, které nám teď umožnili konečně vyrazit mimo Sydney :o)
Hned první prázdninový týden jsme naplánovali cestování po severním pobřeží Queenslandu. V sobotu 28.6. 2008 jsme se po dlouhých 8-mi měsících opět podívali na Sydneyské letiště. Bohužel ale hned při odletu nás potkal první problém. U přepážky check - in bylo Péťovi sděleno, že pro něho v letadle již není místo. Letenky jsme sice měli, ale místo nebylo. Bohužel to byl i ten den poslední let do Cairns. Naštěstí byla paní u přepážky šikovná a po chvilce pro Péťu nějaké místo našla. Sice jsme neseděli u sebe, ale byli jsme šťastní, že vůbec letíme.Tříhodinový let do města Cairns utekl docela rychle a hned při výstupu z letadla na nás dýchl tropický horký vzduch, po kterém se nám již stýskalo. Zima v Sydney je opravdu studená...
Cairns je město ležící v tropickém pásmu na severu Austrálie. Má okolo 115 tis. obyvatel a oproti Sydney jsme tu nenašli žádný mrakodrap, což nás trošku udivilo. Město leží u pobřeží Korálového moře, nemají tu žádnou pláž, protože v létě je tu moře plné nebezpečných, smrtelně jedovatých medúz. Obyvatelé Cairns si proto postavili u pobřeží velkou lagunu, která slouží ke koupání a obdivování turisty.
Hned první prázdninový týden jsme naplánovali cestování po severním pobřeží Queenslandu. V sobotu 28.6. 2008 jsme se po dlouhých 8-mi měsících opět podívali na Sydneyské letiště. Bohužel ale hned při odletu nás potkal první problém. U přepážky check - in bylo Péťovi sděleno, že pro něho v letadle již není místo. Letenky jsme sice měli, ale místo nebylo. Bohužel to byl i ten den poslední let do Cairns. Naštěstí byla paní u přepážky šikovná a po chvilce pro Péťu nějaké místo našla. Sice jsme neseděli u sebe, ale byli jsme šťastní, že vůbec letíme.Tříhodinový let do města Cairns utekl docela rychle a hned při výstupu z letadla na nás dýchl tropický horký vzduch, po kterém se nám již stýskalo. Zima v Sydney je opravdu studená...
Cairns je město ležící v tropickém pásmu na severu Austrálie. Má okolo 115 tis. obyvatel a oproti Sydney jsme tu nenašli žádný mrakodrap, což nás trošku udivilo. Město leží u pobřeží Korálového moře, nemají tu žádnou pláž, protože v létě je tu moře plné nebezpečných, smrtelně jedovatých medúz. Obyvatelé Cairns si proto postavili u pobřeží velkou lagunu, která slouží ke koupání a obdivování turisty.
Foto: http://picasaweb.google.cz/peta.jana/Queensland_MStoCairns
Hned první den jsme si půjčili auto na celou dobu našeho cestování. Autíčko bylo malé, ale úplně nám stačilo. První naše kilometry směřovaly na sever od Cairns do Cape Tribulation, unikátního místa, kde se deštný prales stýká s oceánem. Mimochodem je to poslední místo, kam vede silnice, poté už je to jen pro terénní auta. Cesta vedla podél slunného pobřeží, takže nám to nedalo a udělali jsme si pár zastávek. První z nich byla na pláži Palm Cove. Člověk by tu mohl strávit celý den, ale měli jsme toho ještě hodně před sebou.
Další zastávku jsme si udělali v romantickém přístavním městečku Port Douglas, které kdysi bývalo rybářskou vesničkou, nyní však vyrostlo v rušné turistické středisko. My jsme si vyšlápli na vyhlídku nad městem, kde jsme měli vše jak na dlani.
Směrem na Cape Tribulation jsme se ještě zastavili v Národním parku Daintree. Park je nazvaný podle řeky Daintree, která se zde vlévá do oceánu a je plná nebezpečných krokodýlů. Vydali jsme se proto na plavbu po této řece a obdivovali krokodýli ležící na břehu kousek od nás. Ale v létě, kdy jsou agresivní, bychom se jen tak ruku z lodi vystrčit neodvážili...
Poté jsme využili místního trajektu, abychom přes řeku dostali i naše autíčko a mohli pokračovat v naší cestě dál na sever. Dále to byla už jen klikatá cesta po obou stranách lemovaná hlubokým deštným pralesem. Na opatrnou jízdu nás neustále upozorňovala značka "pozor EMU".
Když jsme konečně dorazili na Cape Tribulation, čekala na nás panenská příroda téměř netknutá člověkem. Sice nás trochu vystrašila cedule s upozorněním na přítomné krokodýli, ale naštěstí jsme se s žádným v tváří v tvář nepotkali...ale strach jsme trochu měli i proto, že už se stmívalo. Prošli jsme si celé pobřeží a po západu slunce jsme se vydali zpět směrem do Cairns.
Foto: http://picasaweb.google.cz/peta.jana/Queensland_PlEADeTnPrales
Další výlet jsme podnikli na Velký Bariérový Útes (Great Barrier Reef), který se táhne podél celého pobřeží Queenslandu a je od nedávna dědictvím UNESCO. Útes je unikátní pro nespočetné množství různých druhů korálů, ryb a mořských živočichů. Z lodi Útes vypadá jako když mořské dno vystupuje nad hladinu, a proto je zde velmi krásné jak potápění tak dokonce i šnorchlování. Proto jsme se i my rozhodli poprvé v životě využít tuto jedinečnou možnost potopit se s dýchacím přístrojem a obdivovat neskutečnou barevnost mořských korálů.
Zážitek to byl opravdu nezapomenutelný, viděli jsme mnoho krásných mnohobarevných rybiček a mořských živočichů. Největší radost nám však udělala rybička „Nemo“ - Clownfish. Tu jsme si přáli vidět nejvíc :o)
Během dne jsme ještě i dvakrát šnorchlovali a i to opravdu stálo za to. Zpočátku jsme však měli trošku obavy, protože vše bylo až neskutečně blízko, jen se dotknout. Člověk se bál, aby korály náhodou nepoškodil. Bohužel jsme s sebou neměli foťák pod vodu, tak vám nemůžeme tu krásu zprostředkovat :o(
Foto: http://picasaweb.google.cz/peta.jana/Queensland_PotPNVCairns
Poslední den, který nám zbýval v Cairns jsme podnikli výlet do vesničky v deštném pralese zvanou Kuranda. Vesnička je situována na severozápad od Cairns. Cestou tam jsme jeli lanovkou (skyrail), která nás vynesla nad neprostupnou džungli a měla 7,5 kilometru.
Vesnička je známá hlavně tím, že je tu velký trh (market), kde lze koupit mnoho upomínkových předmětů a ručně vyráběných suvenýrů. Nachází se zde také zoo, stanice první pomoci pro netopýry nebo také motýlí centrum a ptačí svět.
Zpáteční cestu jsme absolvovali vyhlídkovým vláčkem se zastávkou na Barron Falls. Vodopádová kaskáda vysoká 250 m. Bohužel v těchto měsících je tam období sucha, takže byly vodopády celkem malé, ale v plné kráse se ukazují v létě v období dešťů. Cestou vláčkem jsme míjeli 15 tunelů, projížděli přes most pod vodopádem, až jsme se dostali zpět do centra Cairns.
Po příjezdu nás však ještě čekala dlouhá čtyřhodinová cesta autem do města Townsville, kde jsme pouze přespali a ráno opět další tři hodiny pokračovali na Airlie Beach, odkud jsme měli zajednanou třídenní plavbu lodí po ostrovech Whitsundays.
Ve čtvrtek odpoledne jsme se nalodili na bývalou závodní jachtu jménem British Defender, která v roce 1990 obeplula celý svět. Loď pojme 28 lidí plus jsme měli 4 členy posádky. Hned první den jsme si vyzkoušeli jachtění, kdy byla loď poháněna větrem. Zažili jsme vztyčování plachet, při kterém se mohl zapojit kdokoli z posádky. Příprava jídel a úklid podpalubí byla vždy také týmová práce.
Ve čtvrtek odpoledne jsme se nalodili na bývalou závodní jachtu jménem British Defender, která v roce 1990 obeplula celý svět. Loď pojme 28 lidí plus jsme měli 4 členy posádky. Hned první den jsme si vyzkoušeli jachtění, kdy byla loď poháněna větrem. Zažili jsme vztyčování plachet, při kterém se mohl zapojit kdokoli z posádky. Příprava jídel a úklid podpalubí byla vždy také týmová práce.
V noci jsme zakotvili kousek od ostrova Whitsunday. Kupodivu jsme se i dobře vyspali, mořskou nemocí naštěstí nikdo netrpěl. Hned brzy ráno jsme se člunem přesunuli na ostrov a obdivovali až nereálnou krásu zdejší pláže Whitehaven. Byl zde krásně jemný bílý písek a voda hrála několika odstíny modré barvy. Opravdu to tu vypadalo jako v ráji.
Na pláži jsme strávili skoro celé dopoledne a snažili jsme si užít každou minutu, protože na takové místo se člověk asi jen tak znovu nepodívá…
Další zastávkou byl ostrov Hook. Tam jsme především strávili několik hodin šnorchlováním. V porovnání s Cairns to však již nebylo takové, ale i tak to stálo za to. Poté jsme pluli okolo několika dalších ostrovů a k naší radosti jsme zahlédli i velrybu. Ukázala nám sice jen svůj hřbet a jak vyfukuje, ale i to byl pro nás zážitek.
Druhý den ráno jsme měli příznivou předpověď počasí, očekával se velmi silný vítr. Měli jsme proto jedinečnou příležitost zažít ten opravdový jachting. Vytáhli jsme plachty a v tu ránu se loď nahnula skoro 45 stupňů. Celá posádka poctivě vyvažovala náklon lodi a takhle jsme uháněli zpět do přístavu v Airlie Beach.
Další zastávkou byl ostrov Hook. Tam jsme především strávili několik hodin šnorchlováním. V porovnání s Cairns to však již nebylo takové, ale i tak to stálo za to. Poté jsme pluli okolo několika dalších ostrovů a k naší radosti jsme zahlédli i velrybu. Ukázala nám sice jen svůj hřbet a jak vyfukuje, ale i to byl pro nás zážitek.
Druhý den ráno jsme měli příznivou předpověď počasí, očekával se velmi silný vítr. Měli jsme proto jedinečnou příležitost zažít ten opravdový jachting. Vytáhli jsme plachty a v tu ránu se loď nahnula skoro 45 stupňů. Celá posádka poctivě vyvažovala náklon lodi a takhle jsme uháněli zpět do přístavu v Airlie Beach.
Foto: http://picasaweb.google.cz/peta.jana/Queensland_OstrovyWhitsundays
Večer jsme se autem přesunuli do městečka Mackay, kde jsme přečkali poslední noc. Ráno jsme vrátili auto a po tříhodinovém čekání na let jsme odletěli zpět do Sydney. Tentokrát už bez problémů :o))
Večer jsme se autem přesunuli do městečka Mackay, kde jsme přečkali poslední noc. Ráno jsme vrátili auto a po tříhodinovém čekání na let jsme odletěli zpět do Sydney. Tentokrát už bez problémů :o))
1 komentář:
Vypada to, ze se mate krasne a ze si tu Australii moc uzivate! To je fajn, jen tak dal! Zdravi Tyco Trutnov! :-)
Okomentovat