Jsme tu už 4 měsíce..

Nechce se nám tomu ani věřit, ale už jsou to opravdu celé 4 měsíce, co jsme vás tam doma všechny opustili. Proto by asi bylo dobré udělat si takové malé zhodnocení toho, jak jsme je tu prožili, aby i ti se kterými nejsme tak často v kontaktu věděli jak se tu máme... Za tu dobu jsme se stačili rozkoukat, něco málo poznat a taky snad trochu vylepšit angličtinu :o)

První měsíc nám utekl jako voda. Hned druhý týden po příjezdu jsme nastoupili do školy a začali pilně studovat angličtinu. Studium jsme se snažili provázat víkendovým cestováním za australskými krásami.

Navštívili jsme především ty nejznámější a nejnavštěvovanější místa, která musí každý vidět, jinak jako by tu ani nebyl...

Něco málo po měsíci studia nám začali dvou měsíční prázdniny, takže přišel ten pravý čas začít si shánět práci. Vzhledem k tomu, že to byl čas předvánoční, bylo to o něco jednodušší, ale zas až taková sranda to nebyla... Nakonec se nám ale zadařilo a oba pracujeme jako číšníci. Péťa v cateringu a Jana v jednom kafíčku naproti Opeře.

Mezitím se nám nachýlil čas vánoční. Vzhledem k tomu, že tu svítilo sluníčko a bylo asi 30 stupňů, tak nám pořád nějak nedocházelo, že jsou Vánoce. Prostě jsme zvyklí na ten snížek, ten nám tu chyběl...tak snad příště :o) Vánoční večeři jsme si ale udělali tradičně, i když kapřík to nebyl, ale losos byl taky dobrý... Na Silvestra jsme si samozřejmě nemohli nechat ujít slavný ohňostroj na Harbour Bridge. Byl nádherný a čekání na něj se určitě vyplatilo :o)

Po Vánocích nám ale pomalu zase začali školní povinnosti. Péťa nastoupil v polovině ledna do školy na odborný kurz a Jana o dva týdny později. Každý máme jinou školu a jiný rozvrh, ale oba máme ve třídě spolužáky především z Thajska. Jsou tady totiž úplně všude. To je jeden z našich negativních poznatků tady v Sydney - asiaté to tu pomalu brzy asi ovládnou. Teda hlavně Sydney, v jiných městech je to prý jiné. Snad budeme mít taky možnost se o tom přesvědčit :o)

Ale všechno tu není jenom růžové, nedávno jsme taky bohužel měli tu čest poznat australské zdravotnictví. Po pravdě - hrůza... ale to je na dlouho... Přesvědčili jsme se o tom, že domácí lékař tu bude nejlepší. Ještě že jsme na vše připraveni z domu. Vyplatilo se poslechnout maminky :o)

Jinak poslední měsíc máme takový hodně pracovní, takže není bohužel čas někam moc cestovat, ale doufejme, že se to brzy zlepší. Chtěli bychom totiž trochu změnit plány... :o)

Celkově se nám tu ale zatím líbí a pořád jsme plni dalšího očekávání, tak uvidíme, co nám ještě Austrálie ukáže...